www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Barokní jezuitské Klatovy 2015

Nabídka



Zpět

Příspěvky

doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc.

Jezuitské Klatovy – nové centrum bádání o českém baroku

V příspěvku Jezuitské Klatovy – nové centrum bádání o českém baroku se ohlédne za minulými osmi ročníky, přidá zhodnocení ročníku devátého i výhled na ročník desátý.

prof. Dr. Bernhard Dick

Od víry k vědě – induktivní logika podle Thomase Bayese (1760)

Anglický pastor Thomas Bayes zavedl v roce 1760 vzorec, který umožnil počítat s pravděpodobnostmi. Pravděpodobnosti byly přitom chápány jako „relativní četnosti“. V polovině 20. století ukázal R. T. Cox, že pro „hodnověrnost výroků“ dostaneme stejné matematické zákony jako pro pravděpodobnosti. Bayesova věta dovoluje přesně vypočítat, jak se hodnověrnost vědeckých hypotéz mění v důsledku získávání nových experimentálních dat.

Dnes, 250 let po T. Bayesovi, je „Bayesova metoda“ jedním z nejdůležitějších postupů, jak z experimentálních dat vyvodit závěry. To dovoluje vybrat z různých hypotéz tu „optimální“. K tomu získáme ještě míru nejistoty v „pravdivosti“ hypotézy. Tato nejistota se nikdy nerovná nule.

Věda a víra se tedy od sebe navzájem podstatně neliší:

  • Ke každému „vědění“ patří nějaká „hodnověrnost“. Tato hodnověrnost nebude pro induktivně dosažené vědění (např. v přírodních vědách) nikdy rovna 1 (jedné).
  • Pravá objektivní jistota existuje pouze v matematice.

prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.

Krvácející obrazy a sochy

Ve svém příspěvku pojedná o problematice zázračného ronění krve u milostných obrazů a soch. Nejprve krátce pohovoří o zázračných „krvácejících“ hostiích, sochách a obrazech (Madona Ara coeli, kult Mariina pepla) ve středověku a následně se soustředí na sochy a obrazy novověké (zejména Klatovy, Neukirchen bei Heiligen Blut, Chrudimský Kristus).

prof. Dr. Klaus Unterburger

Přírodní vědy připravují cestu pravé víře. Kontakty filozofa Gottfrieda Wilhelma Leibnitze (1646–1716) s členy jezuitského řádu

V kulturních bojích 19. a 20. století se hojně diskutovalo o otázce, zda jezuity formovaný vzdělávací systém na katolických územích v raném novověku byl zastaralý a zda zanedbával zejména přírodovědecké disciplíny.

Tuto tezi probereme ve třech krocích.

Nejprve si představíme jezuitský vzdělávací systém a roli matematiky a zkoumání přírody v něm. Ve druhém kroku pohlédneme na úlohu, kterou tyto disciplíny sehrály pro jezuity v jejich velkoryse pojatém pokusu působit misionářsky v Číně. A zatřetí: toto jezuitům přineslo pozornost filozofa Gottfrieda Wilhelma Leibnitze, který s nimi vedl rozsáhlou korespondenci. Jeho pohled na jezuitskou misii v Číně a její využití matematiky a přírodních věd reprodukuje nezávislý protestantský pohled vůdčího učence na tyto vědy v katolické kultuře.

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0, Mezinárodní License
Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | Karel Nováček (foto)
2019