www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Nabídka



Zpět

Vystupující

Mgr. Vít Aschenbrenner, Ph.D.

(Klatovy)

Absolvoval FF UK (historie-germanistika-hudební věda) a Akademii staré hudby na Filozofické fakultě MU v Brně. Od roku 2003 působí na katedře hudební kultury Pedagogické fakulty ZČU v Plzni jako odborný asistent v oboru hudební dějiny a hudební regionalistika. Je spoluautorem kolektivní historické monografie Klatovy (2010), kam přispěl kapitolou o dějinách města v předbělohorském století. Jeho hlavním badatelským zaměřením však jsou hudební dějiny regionu jihozápadních Čech v 17. a 18. století se zaměřením na Klatovy. Výsledkem výzkumu hudebního života klatovské jezuitské koleje je monografie Hudebně-liturgický provoz jezuitské koleje v Klatovech v 17. a 18. století (2011). Pozornost věnuje také hudebním dějinám Plzně. Jeho text mapující plzeňské hudební dění do roku 1800 bude součástí připravovaného prvního dílu Dějin města Plzně. V poslední době se zaměřuje na výzkum hudebního provozu plzeňského františkánského konventu, mariánského kůru v Přešticích a dalších regionálních hudebních center. Výsledky své badatelské činnosti prezentuje také formou obnovených premiér znovuobjevených kompozic.

Své regionální hudební výzkumy uplatňuje také jako interpret. Od roku 1995 působí jako varhaník u sv. Ignáce v Klatovech. Poučenou interpretaci hry na varhany a cembalo studoval u R. Huga (2009–2010), H. Frankeho (2011), M. Knoblochové (2012-2016) a B.M. Willi (2016). Od roku 1996 vede komorní sbor Kolegium pro duchovní hudbu, jenž se zaměřuje právě na provádění skladeb z regionálních archivů. V této oblasti spolupracuje také s komorním orchestrem Katedry hudební kultury FPE ZČU v Plzni Consortium musicum, jehož je od roku 2004 uměleckým vedoucím. Kolegium pro duchovní hudbu je od samého počátku (2007) hlavním realizátorem hudebního programu projektu Barokní jezuitské Klatovy, jehož je Aschenbrenner také hudebním dramaturgem.

Aschenbrenner je činný také v oblasti organizace hudebního života. Od roku 2007 je organizátorem a dramaturgem Evropského festivalu duchovní hudby „Šumava-Bayerischer Wald“, působí také jako předseda západočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů. Od roku 2013 spolupracuje s Evropským hlavním městem kultury Plzeň 2015 (linie Baroko). Ve spolupráci s bavorskými partnery spoluorganizoval českou část mezinárodního hudebního festivalu EUROPAMUSICALE-Musica Sacra.

Zdeňka Buršíková

(Městská knihovna Klatovy)

Ředitelka Městské knihovny Klatovy.

doc. PhDr. Ivana Čornejová, CSc.

Dlouholetá pracovnice Ústavu dějin UK a archivu UK; zabývá se především dějinami školství a církevními dějinami, v těchto oborech publikovala řadu studií a monografií. Podílela se Velkých dějinách zemí Koruny české vydaných nakladatelstvím Paseka a dalším kolektivním díle Dějiny Univerzity Karlovy. V Klatovech spolupracuje pravidelně na přípravě Barokních jezuitských Klatov a historických expozic.

 

Studium: SVVŠ Praha 10, Přípotoční 1965-1968,  Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, obor archivnictví-dějepis 1968-1973, PhDr. 1974 (FF UK), CSc. 1988 (FF UK), doc. 1999 (FSV UK)

Působení: od 1973 Archiv UK (nejprve jako odborná asistentka, od 1984 vědecká asistentka, od 1988 vědecká pracovnice), od 1992 Ústav dějin UK, vědecká pracovnice

Hlavní obory působení: dějiny školství, dějiny vzdělanosti, církevní dějiny raného novověku

Členství ve vědeckých a redakčních radách: členka redakční rady Ústavu dějin UK od 1990 (dosud), členka užší redakční rady časopisu Dějiny a současnost 1995–2004, členka Vědecké rady Archivu Akademie věd ČR 1992–1996, předsedkyně Vědecké rady Archivu AV ČR 1996–2004, v současné době předsedkyně Atestační komise Masarykova ústavu – Archivu AV ČR, členka Grantové agentury UK 1996–2002, členka Grantové agentury AV ČR 1998-2002, členka Grantové agentury ČR 2005–2008

Pedagogická činnost: UK Pedagogická fakulta, Katedra dějin a didaktiky dějepisu – 1995-2005 – úvod do studia dějepisu, semináře k dějinám 16.-19. století, vedení diplomových prací, v současné době členka Oborové rady pro doktorská studia KDDD PedF UK , vedení disertačních prací, členka zkušební komise Institutu mezinárodních studií FSV UK, 2008 FF UK Ústav českých dějin, přednášky k dějinám UK.

Jejím manželem je prof. Petr Čornej.

Výběrová bibliografie (knižní tituly):

  • A History of Charles University. Volume I (1348–1802). Edd. Ivana Čornejová – Michal Svatoš ve spolupráci s Petrem Svobodným. Karolinum Press, Prague 2001.
  • Dějepis pro gymnázia a střední školy 2. Středověk a raný novověk (Petr Čornej, Ivana Čornejová, František Parkan). SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2001, s. 110–131, 133.
  • Dějepis pro střední odborné školy. České a světové dějiny (Petr Čornej, Ivana Čornejová, Milan Kudrys, František Parkan). SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Praha 2002, s. 96–109, 112–117, 118–123.
  • Dějiny evropské civlilizace I (Petr Čornej, Ivana Čornejová, Petr Charvát, Kateřina Charvátová, Jana Kepartová, Antonín Kostlán). Paseka, Praha – Litomyšl 1995 (2. vydání 1997, 3. vydání 1999), s. 309–319, 346–360.
  • Dějiny Univerzity Karlovy I. 1347/48–1622 (redaktor svazku Michal Svatoš; Ivana Čornejová, Jaroslav Kadlec, Jiří Kejř, Jiří Pešek, Petr Svobodný, František Šmahel). Karolinum, Praha 1995, s. 247–268.
  • Dějiny Univerzity Karlovy II. 1622–1802 (Ivana Čornejová, Karel Beránek, Zdeněk Hojda, Ludmila Hlaváčková, Marie Pavlíková, Petr Svobodný). Karolinum, Praha 1996, s. 11–68, 99–135, 225–240. (spoluautor Zdeněk Hojda), 241–271.
  • Dějiny zemí Koruny české I. (rok vydání originálu: 1992, vydání v ČR/SR: 1992)
  • Evropa králů a císařů. Významní panovníci a vládnoucí dynastie do 5. století do současnosti. Petr Čornej, Jan P. Kučera, Vratislav Vaníček a kol. (Ivana Čornejová, Pavel Hoke, Věra Hrochová, Jan Kumpera, Vít Vlnas). Ivo Železný, Praha 1997. 410 s. + tabulky (maďarské vydání Európa uralkodói, Maecenas Könyukiadó, Budapest 1999. s. 324).
  • Histoire des Pays tch?ques. Sous la direction de Pavel Bělina, Petr Čornej et Jiří Pokorný, Éditions du Seuil, Paris 1995, s. 173–194, 211–251.
  • Jíloviště v dobách minulých (1347–1948). K 650. výročí první písemné zmínky o Jílovišti. Reklamní agentura MIRSA – Obecní úřad Jíloviště, Jíloviště 1998. 38 s.
  • Kapitoly z dějin pražské univerzity 1622–1733. Praha : Karolinum, 1992. 192 s. ISBN 80–7066–392–8.
  • Kdy, kde, proč a jak se to stalo v českých dějinách. Sto událostí, které dramaticky změnily naši historii (Petr Čornej, Pavel Bělina, Ivana Čornejová, Robert Kvaček, Robert Novotný, František Parkan, Tomáš Pavlíček, Jiří Pernes, Jiří Pokorný, Naďa Profantová, Gabriela Šarochová, Petr Vágner, Vít Vlnas). Reader's Digest Výběr, Praha 2001, s. 182–193, 202–209, 214–221, 226–233.
  • Osudové osmičky. Přelomové roky v českých dějinách. Petr Čornej – Jiří Pokorný (garanti projektu) a kol. (Milena Bartlová, Pavel Bělina, Ivana Čornejová, Petr Havel, Pavel Kovář, Robert Kvaček, Petr Mareš, Jaromír Navrátil, Bohumil Pečinka, Jiří Rak, Jan Rychlík, Petr Svobodný, Jan Urban, Vratislav Vaníček, Vít Vlnas, Blanka Zilynská, Bohdan Zilynskyj). Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1999, s. 138–151.
  • Osudy Českých králů a královen (rok vydání originálu: 2013, vydání v ČR/SR: 2013)
  • Předěly staletí. České a světové dějiny v horizontech věků. Editor Jiří Rulf (autorský tým Milena Bartlová, Pavel Bělina, Miloš Čermák, Petr Čornej, Ivana Čornejová, Tomáš Feřtek, Bořivoj Hnízdo, Petr Charvát, Ivan Klimeš, Tomáš Klvaňa, Luboš Kropáček, Jan P. Kučera, Robert Novotný, František Parkan, Jiří Pokorný, Jiří Rak, Svatava Raková, Daniela Tinková, Vít Vlnas, Bohdan Zilynskyj). Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000, s. 55–61, 237–243.
  • Tovaryšstvo Ježíšovo: Jezuité v Čechách. Praha : Mladá fronta, 1995. 245 s. ISBN 80–204–0471–6. 2. vyd. Praha : Hart, 2002. 264 s. ISBN 80–86529–30–4.
  • Ve stínu tvých křídel : Habsburkové v českých dějinách. Praha : Grafoprint–Neubert, 1995. 289 s. ISBN 80–85785–20–X. (spoluautoři Vít Vlnas a Jiří Rak).
  • Velké dějiny zemí Koruny české VIII. 1618–1683. Praha : Paseka, 2008. 711 s. ISBN 978–80–7185–947–5. (spoluautoři Jiří Mikulec, Vít Vlnas, Jiří Kaše)
  • Z minulosti Děčínska a Českolipska IV (rok vydání originálu: 1985, vydání v ČR/SR: 1985)
  • Životopisný slovník pražské univerzity. Filozofická a teologická fakulta 1654–1773, spolu s Annou Fechtnerovou Univerzita Karlova Praha 1986, 597 s.

Studie ve vědeckých časopisech, sbornících a edicích:

  • Konfesionalizace univerzit. Documenta Pragensia XI, 1993, s. 55–59.
  • Jičínští jezuité a rekatolizace. In: Rekatolizace v českých zemích. Sborník příspěvků z konference v Jičíně konané 10. září 1993. Jičín 1995, s. 65–72.
  • Alma mater Carolo-Ferdinandea, pražské vysoké učení v časech Jana Marka Marci. In: Jan Marek Maci. Život, dílo, doba (Sborník přednášek). Rosa, Lanškroun 1995, s. 9–17.
  • Pražské univerzitní slavnosti v 17. století. Documenta Pragensia XII, 1995, s. 137–144.Univerzitní autonomie v průběhu věků. Na příkladu Prahy. In: Ars baculum vitae. Sborník studií z dějin umění a kultury. K 70. narozeninám prof. PhDr. Pavla Preisse, DrSc. Edd. V. Vlnas – T. Sekyrka. Národní galeria, Praha 1996, s. 28–32
  • Libri sententiarum et decretorum akademického magistrátu pražské univerzity. In: Sborník prací k sedmdesátým narozeninám dr. Karla Beránka. Státní ústřední archiv v Praze, Praha 1996, s. 67–72.
  • Náboženská situace v Praze. In: Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Edd. Eliška Fučíková a kol. Správa Pražského hradu – Thames and Hudson – Skira, Praha – Londýn – Milán 1í97, s. 310–322. Též anglická a německá mutace.
  • Pražské školství. In: Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a duchovní centrum střední Evropy. Edd. Eliška Fučíková a kol. Správa Pražského hradu – Thames and Hudson – Skira, Praha – Londýn – Milán 1997, s. 323–331. Též anglická a německá mutace.
  • Albrecht z Valdštejna a počátky jezuitské koleje v Jičíne. In: Valdštejnská loggie a komponovaná barokní krajina okolí Jičína. Z Českého ráje a Podkrkonoší, supplementum 3. Státní okresní archiv, Semily 1997, s. 24–30.
  • Jezuitské období univerzit v zemích Koruny české. In: Historická Olomouc a její problémy XI. Univerzita Palackého, Olomouc 1998, s. 9–14.
  • Péče o písemnosti pražské univerzity. Jezuitské archivy. In: Příspěvky k dějinám vzdělanosti v českých zemích 1. Sciencia nobilitat. Sborník prací k poctě prof. PhDr. Františka Kavky, DrSc. Ed. Michal Svatoš. Univerzita Karlová, Praha 1998, s. 105–114.
  • Příchod Tovaryšstva Ježíšova do Prahy a náboženská situace v Čechách v polovině 16. století. Miscellanea oddělení rukopisů a starých tisků 15, 1998, s. 469–476.
  • Zikmund Winter a dějiny pražské univerzity. In: Zikmund Winter mezi historií a uměním. Materiály z mezioborové konference (Rakovník 12.–14. prosince 1996). Ed. Věra Brožová. Okresní muzeum Rakovník – Ústav pro českou literaturu AV ČR, b. d. (1999), s 93–100.
  • Jičínské gymnázium za jezuitů. In: Jičínské gymnázium 1624–1999. Almanach k 375. výročí založení. Edd. Eva Bílková – Vladimír Carda – Jan K. Čeliš. Lepařovo gymnázium, Jičín 1999, s. 9–19.
  • Organizace jezuitského školství před rokem 1773. In: Minulost, současnost a budoucnost gymnazijního vzdělávání. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší, supplementum 5. Státní okresní archiv, Semily 2000, s. 9–14.
  • René Fülöp Miller a jeho moc a tajemství jezuitů. In: René Fülöp Miller, Moc a tajemství jezuitů. Rybka Publishers, Praha 2000, s. 645–650.
  • Slavnosti na Karlo–Ferdinandově univerzitě v 17. století. In: Slavnosti a zábavy na dvorech a v rezidenčních městech raného novověku. Edd. Václav Bůžek – Pavel Král. Opera historica 8. Editio Universitatis Bohemiae Meridionalis, České Budějovice 2000, s. 471–479.
  • Věda, vzdělanost, tradice, Gloria Universitatis. In: Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. – 18. století. Ed. Vít Vlnas. Národní galerie – Paseka, Praha 2001, s. 205–207.
  • Ozvěny majestátu. In: Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. – 18. století. Ed. Vít Vlnas. Národní galerie – Paseka, Praha 2001, s. 273–275.
  • Ideál a skutečnost „svatých Čech“ (spoluautor Petra Nevímová). In: Sláva barokní Čechie. Umění, kultura a společnost 17. – 18. století. Ed. Vít Vlnas. Národní galerie – Paseka, Praha 2001, s. 291–293.
  • Obnova katolické církve po Bílé hoře, tradice a nové pohledy. In: Víra nebo vlast? Exil v českých dějinách raného novověku. Sborník z konference konané v Muzeu města Ústí nad Labem vednech 5. – 6. listopadu 1998. Ed. Michaela Hrubá. Albis international, Ústí nad Labem, s. 258–265.
  • Tuchoměřice za panství jezuitů. In: Tuchoměřice od nejstarších dob k dnešku. Edd. S. Boloňský a kolektiv. Tuchoměřice 2001, s. 27–33.
  • „Gloria Universitatis  carolo–Ferdinandeae Pragensis“ – Oslava pražské univerzity v barokních Čechách. In: Baroko v Itálii – baroko v Čechách. Setkávání osobností, idejí a uměleckých forem, edd. Vilém Herold – Jaroslav Pánek, Filosofia Praha 2003, vyšlo 2004

Povídky: 

  • Co by bylo, kdyby nebyla bitva na Bílé hoře
  • Hrdinové a zrádci (2003)

P. Mgr. Miroslav Herold, Lic., SJ

Narodil se 10. dubna 1978 v Praze, kde v letech 1992–1996 vystudoval Arcibiskupské gymnázium. 14. srpna 1996 vstoupil do řádu Tovaryšstva Ježíšova, v němž byl 25. března 2006 vysvěcen na kněze.

Základní studia v přípravě ke kněžství absolvoval na Teologické fakultě Trnavské univerzity v Bratislavě (filosofie, 1998–2000), na Teologické fakultě Řehořovy papežské univerzity v Římě (Pontificia Universita Gregoriana, bakalaureát z teologie, 2002–2005) a na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (završení teologických studií magisterským titulem, 2005–2006). Následně se specializoval v Římě ve studijním oboru dějin umění, ve kterém získal titul bakaláře, a dále v oboru církevních dějin, v němž dosáhl titulu licenciátního (Pontificia Universita Gregoriana, Facolta della Storia della Chiesa e dei Beni Culturali, 2006–2010).

Tématem diplomové práce v rámci teologických studií byl Svatojánský dotazník z r. 1715. Tato práce je zaměřena na výzkum kultu sv. Jana Nepomuckého před mučedníkovým blahořečením, tedy do r. 1721. V nepomucenském tematickém okruhu se pohybuje i několik dalších Heroldových publikačních počinů, článků a italské vědecko-populární monografie San Giovanni Nepomuceno il custode dei segreti (Editrice Velar, Gorle (Italia), 2009), sepsané v tvůrčí spolupráci italského jezuity Francesca Occhetty.

Licenciátní práce z církevních dějin nese název La venerazione di santa Paolina, patrona di Olomouc. Un caso concreto del culto di corpi santi catacombali (prezentováno v Římě v únoru 2010). Jedná se o obsáhlejší ponoření do tématiky tzv. posvátných těl, relikvií domnělých mučedníků, přenášených z římských katakomb do kostelů a kaplí katolické církve a vystavovaných veřejné úctě. Fenomén je studován nejprve obecně a poté konkrétněji v prostředí českých zemí v barokním období, ještě konkrétněji v kolejích české provincie jezuitského řádu a nejpodrobněji na příkladu kultu sv. Pavlíny, barokní patronky Olomouce.

Heroldův historicko-umělecký zájem se soustředí na konfesionalizaci a barok v Evropě, na ideové, náboženské, sociální, ekonomické, politické i umělecké aspekty těchto fenoménů. Zvláštní důraz je přitom kladen na dějiny katolické církve, z kulturně-geografických okruhů pak na střední Evropu a země Koruny české zvlášť. Na tomto poli zmiňme autorovu spolupráci na přípravě mapového materiálu pro církevní sekci nového historického atlasu České republiky, jehož publikování lze předpokládat na rok 2011.

Dalším z preferovaných témat je jezuitský řád, zvláště tzv. staré Tovaryšstvo (1540–1773). Kromě menších článků a přednášek autor nabídl k tomuto tématu také obsáhlejší zpracování dějin a umělecké koncepce bývalého jezuitského kostela v Klatovech, a to formou přednášky a publikovaného článku v rámci prvního ročníku sympozií Barokní jezuitské Klatovy (duben 2007). Dějinám klatovské koleje Tovaryšstva Ježíšova (1636–1773) se věnuje i nadále rozsáhlou badatelskou činností uskutečňovanou v Římském archivu Tovaryšstva Ježíšova a v českých archivech a knihovnách.

Závěrem lze ještě uvést Heroldovu spolupráci s režisérem Otakárem Maria Schmidtem na duchovně-historicko-popularizačních dokumentech vytvořených pro Českou televizi (Nejsme andělé, jen děláme jejich práci (2006), Nejznámější Čech – Jan Nepomucký (2007), Svatý Vojtěch – první český Evropan (2009)).

Několik let působil v duchovní službě v akademickém prostředí Brna a Olomouce. V současné době v rámci doktorského studia dějin na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy pracuje na dizertaci věnované průzkumu úcty prokazované sv. Janu Nepomuckému před jeho oficiálním prohlášením za světce (1729).

Ing. Václav Chroust

(Klatovy)

Předseda občanského sdružení Klatovské katakomby a místostarosta Klatov.

doc. PhDr. Marie Janečková, CSc.

Doc. PhDr. Marie Janečková, CSc., (nar. 1949) absolvovala po středoškolských studiích Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích, obor čeština − němčina (1971) a Filozofickou fakultu UK v Praze, obor čeština – ruština (1977). Od roku 1978 do roku 2005 působila na katedře českého jazyka a literatury PF JU v Českých Budějovicích jako odborná asistentka. Učila nejprve současný český jazyk, ale brzy se specializovala na historickou češtinu a její vývoj, vyučuje historickou gramatiku a dialektologii, slovotvorbu, onomastiku a rétoriku. Vědeckou přípravu absolvovala na FF UJEP v Brně (dnes Masarykova univerzita), v roce 1982 zde složila rigorózní zkoušku v oboru český jazyk, v roce 1986 vykonala příslušné zkoušky, obhájila disertační práci z historické slovotvorby Utvářenost sloves v rané staré češtině a získala titul CSc. Habilitační řízení proběhlo na FF UP v Olomouci, v roce 2004 obhájila práci Substantivní slovní zásoba J. A. Komenského z aspektu slovotvorného. Od roku 2006 až dosud je docentkou českého jazyka v Ústavu bohemistiky FF JU v Českých Budějovicích.

Publikovala v oboru dialektologie, přispěla do sborníků Jazyk a řeč jihočeského regionu (1992, 1993, 1994, 1995) a nářeční studií do kolektivní monografie Český jazyk na přelomu tisíciletí (1997), která vznikla s podporou GA ČR. V letech 1998−2000 byla členkou výzkumného týmu zabývajícího se jazykem a stylem barokních textů, podílela se na vzniku sborníků K jazyku a stylu českých barokních textů I, II (1998, 2000). V období 2007−2009 byla řešitelkou týmového grantového projektu GA ČR Jazyk a styl v době barokní, autorkou monografie K jazyku českého baroka. Hláskosloví, pravopis a tisk, označování kvantity (2009), editorkou (s J. Alexovou a V. Pospíšilovou) kolektivní monografie Slovesné baroko ve středoevropském prostoru (2010), spoluautorkou monografie V nuznej slávě, v slavnej nouzi. Svět Ondřeje Jakuba Františka de Waldta (2011). Od roku 2013 je řešitelkou týmového grantového projektu Jihočeské univerzity (GA JU) − Barokní text z aspektu lingvistického a historického − se spoluúčastí doc. PhDr. Marie Ryantové, CSc., a studentů doktorského studia archivnictví a českého jazyka. Popularizaci českého jazyka, jeho pravopisu a proměnám slovní zásoby se věnuje v déle trvající spolupráci s českobudějovickou pobočkou Českého rozhlasu 2.

Doc. PhDr. Marie Janečková, CSc., pracuje v oddělení historických jazykovědných disciplín a starší české literatury Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vyučuje historickou mluvnici češtiny a dialektologii, slovotvorbu, onomastiku a rétoriku studenty Filozofické a Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity. Předmětem jejího dlouhodobého zájmu je čeština barokních autorů, především kazatelů.

PhDr. Jitka Lněničková

PhDr. Jitka Lněničková, historička ve svobodném povolání, kurátorka Pavilonu skla v Klatovech a Sklářského muzea v Anníně. Věnuje je historii evropského sklářství a dějinám každodennosti.

Výběrová bibliografie:

  • České a moravské obalové sklo(rok vydání originálu: 2007, vydání v ČR/SR: 2007)
  • České země v době baroka(rok vydání originálu: 1994, vydání v ČR/SR: 1999)
  • České země v době obrození(rok vydání originálu: 1995, vydání v ČR/SR: 2002)
  • České země v době osvícenství(rok vydání originálu: 1995, vydání v ČR/SR: 2002)
  • České země v době předbřeznové 1792–1848(rok vydání originálu: 1999, vydání v ČR/SR: 1999)
  • Historica Pragensia(vydání v ČR/SR: 2008)
  • Jezdíme, plujeme, létáme : Ilustrované dějiny dopravy(rok vydání originálu: 2010, vydání v ČR/SR: 2010)
  • Příběhy šumavských sklářů(rok vydání originálu: 2011, vydání v ČR/SR: 2011)
  • Sklo v Praze(rok vydání originálu: 2003, vydání v ČR/SR: 2003)
  • Spoutané paprsky, HARNESSED RAYS OF LIGHT, GEBUNDENE STRAHLEN
  • (vydání v ČR/SR: 2005)Šumavské sklářství
  • (rok vydání originálu: 1996, vydání v ČR/SR: 1996)

Prof. PhDr. Jiří Mikulec, CSc.

Prof. PhDr. Jiří Mikulec, CSc. (nar. 1962) je vědeckým pracovníkem Historického ústavu Akademie věd ČR v Praze, externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Zabývá se českými dějinami raného novověku ve středoevropském kontextu, zaměřuje se především na náboženskou a církevní problematiku 17. a 18. století, na kulturní a sociální témata a věnuje se i politickým dějinám českých zemí a habsburské monarchie.

Vedle odborných studií je autorem knih Poddanská otázka v barokních Čechách (1993), Leopold I. Život a vláda barokního Habsburka (1997), Barokní náboženská bratrstva v Čechách (2000), 31. 7. 1627 – Rekatolizace šlechty v Čechách. Čí je země, toho je i náboženství (2005). Jeho nejnovější knihou je syntetická monografie Náboženský život a barokní zbožnost v českých zemích (2013). Na řadě odborných knižních publikací se J. Mikulec podílel také jako spoluautor, v poslední době zejména na osmém a devátém svazku Velkých dějin zemí Koruny české (2008 a 2011).

Fr. Benedikt Tomáš Mohelník

Benedikt Tomáš Mohelník, Th.D. (5. listopadu 1970 Valašské Meziříčí), je katolický kněz, teolog a dominikán, od roku 2006 provinciál české provincie dominikánů.

Řádové sliby složil 12. srpna 1990, o pět let později byl vysvěcen na kněze. Studoval teologii na CMTF UP v Olomouci, poté postgraduálně na univerzitě ve Fribourgu ve Švýcarsku. Od roku 2005 vyučuje systematickou teologii na Studiu kláštera trapistů v Novém Dvoře, od roku 2006 je odborným asistententem na katedře systematické teologie na KTF UK. Externě vyučuje i na CMTF UP. Je autorem řady skript, odborných a popularizujících článků a překladů odborných textů v oblasti teologie. 23. ledna 2006 jej provinční kapitula zvolila provinciálem, generál řádu C. A. Costa potvrdil tuto volbu den poté. Podruhé byl zvolen na provinční kapitule v lednu 2010 a potřetí v lednu 2014.

Výběrová bibliografie:

  • Benedikt Tomáš Mohelník: „Gratia augmenti.“ Contribution au débat contemporain sur la confirmation.Studia Friburgensia 97. Fribourg: Academic Press Fribourg, 2005. 260 s. ISBN 2-8271-0988-3.
  • Pečeť daru Ducha Svatého : teologie svátosti biřmování. Praha : Krystal OP, 2012. 295 s. ISBN 978-80-87183-44-1.
  • Dominikáni/ [úvod, výběr a úprava textů Benedikt Mohelník ; fotografie Jan Diviš]. Diviš, Jan, 1928–. Praha : Krystal OP, 2010.
  • Farní a klášterní kostel sv. Jiljí v Praze : umělecký průvodce/ autorský kolektiv: Fr. Benedikt Mohelník (úvodní slovo) ; Líza Faktorová a Hana Křenková (fresky a oltáře), Petr Macek (architektura), Petr Chaloupský (varhany), Štěpán Vácha (oltářní obraz Ukřižovaného s dominikánskými světci). Faktorová, Líza. Praha : Krystal OP, 2013

PhDr. Petra Oulíková, Ph.D.

Je historička umění a archivářka. Pracovala v Národním archivu, přednáší na Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Svou disertaci, připravenou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, věnovala dějinám pražské jezuitské koleje Klementinum. Je autorkou řady odborných statí a dalších prací, zaměřených na dějiny a interpretaci umělecké výzdoby staveb v rámci řádu Tovaryšstva Ježíšova. Ve svém výzkumu se pak zaměřuje mimo jiné i na tvorbu malíře Jana Hiebela a umělců spjatých s jezuitským řádem. Žije v Odolena Vodě.

Výběr publikací:

  • Petra Oulíková, Obrazové cykly v jezuitských řádových domech, in: Ivana Čornejová - Hedvika Kuchařová - Kateřina Valentová (ed.), Locus pieatis et vitae (Sborník příspěvků z konference konané v Hejnicích ve dnech 13. - 15. září 2007), Praha 2008, s. 435-446.
  • Mojmír Horyna - Petra Oulíková, Kostel sv. Klimenta, Odolena Voda, Odolena Voda 2007.
  • Mojmír Horyna - Petra Oulíková, Kostel sv. Ignáce z Loyoly. Praha - Nové Město, Kostelní Vydří 2006.
  • Petra Oulíková, Klementinum. Průvodce, Praha 2006.
  • Petra Nevímová, Jan Kuben - vir memoriae immortalis, in: Jan Royt - Petra Nevímová (ed.), Album amicorum. Sborník ku poctě prof. Mojmíra Horyny, Praha 2005, s. 124-132.
  • Petra Nevímová, Virga notat virginem et flos deum hominem. Freskový cyklus J. Hiebela v Doksanech, in: Petr Hrubý - Michaela Hrubá, Barokní umění v severozápadních Čechách (Sborník z kolokvia uskutečněného v Muzeu města Ústí nad Labem 24.-25. května 2001), Ústí nad Labem 2003, s. 197-232.
  • Petra Nevímová, Vliv spirituality Tovaryšstva Ježíšova na výzdobné programy řádových kostelů, in: Ivana Čornejová (ed.), Úloha církevních řádů při pobělohorské rekatolizaci (Sborník příspěvků z pracovního semináře konaného ve Vranově u Brna ve dnech 4. - 5. 6. 2003), Praha 2003, s. 217-249.
  • Petra Nevímová, Cyklus nástěnných maleb na chodbách pražského Klementina, in: Alena Pazderová (ed.), Pocta Josefu Kollmannovi. Sborník k životnímu jubileu, Praha 2002, s. 214-227.
  • Petra Nevímová, Novoměstská jezuitská kolej a kostel sv. Ignáce v Praze, Pražský sborník historický XXX, 1998, s. 151-186.
  • Petra Nevímová, Ikonografický program původní výzdoby jezuitského kostela sv. Ignáce v Praze na Novém Městě, Umění 45, 1997, s. 186-201.

Mons. František Radkovský

(Plzeň)

Emeritní biskup plzeňský, apoštolský administrátor.

Mons. František Radkovský, biskup plzeňský, se narodil 3. října 1939 v Třešti na Jihlavsku. Po maturitě na Jedenáctileté střední škole v Telči začal v roce 1957 studovat na Matematicko–fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Specializoval se na matematickou statistiku a promoval v roce 1962. V letech 1962 až 1964 vykonával základní vojenskou službu na východním Slovensku, poté pracoval jako matematický statistik ve Státním výzkumném ústavu pro výzkum automatizace sklářského průmyslu a později v Pedagogickém ústavu ČSAV, kde se podílel na přípravě modernizace výuky matematiky.

V roce 1966 nastoupil do kněžského semináře a začal studovat na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Kněžské svěcení přijal v Praze 27. června 1970. Po vysvěcení působil dva roky jako kaplan v Mariánských Lázních a od roku 1972 byl duchovním správcem Římskokatolické farnosti Povýšení sv. Kříže ve Františkových Lázních.

Dne 17. března 1990 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován titulárním biskupem aggarským a pomocným biskupem pražským. Biskupské svěcení přijal v Praze z rukou pražského arcibiskupa kardinála ThDr. Františka Tomáška 7. dubna 1990. Za biskupské heslo si zvolil slova z 1. listu apoštola Jana: „Uvěřili jsme v lásku.“ Od založení Biskupské konference ČSFR byl jejím generálním sekretářem. Tuto funkci zastával i po rozdělení státu a vzniku České biskupské konference až do 7. července 1993. Při České biskupské konferenci je odpovědný za laiky, nová církevní hnutí a komunity, ekumenismus.

Prvním biskupem Diecéze plzeňské, nově zřízené papežem Janem Pavlem II. (zřizovací listina) byl jmenován 31. května 1993 a 10. července 1993 se ujal jejího řízení (jmenovací listina). Je statutárním orgánem Biskupství plzeňského a jeho nejvyšším představitelem při jednání se státními i církevními orgány, mezinárodními institucemi apod. Výběr z některých pastýřských listů a dalších textů biskupa najdete zde.

(zdroj: http://www.bip.cz/biskupstvi/biskup/)

 

PhDr. Miloš Sládek, Ph.D.

Miloš Sládek se narodil roku 1964 v Kladně. Vystudoval obor historie na FF UK v Praze. Poté působil v Okresním muzeu Praha–západ v Jílovém u Prahy. Od roku 1990 pracuje v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. V současné době vyučuje starší českou literaturu a starší evropskou literaturu na Katolické teologické fakultě a na Pedagogické fakultě UK.

P. Ing. Josef Stuchlý, M.A., SJ

Josef Stuchlý se narodil 10. srpna 1966 v Ostravě, kde také v roce 1990 promoval na VŠB jako strojní inženýr. Do jezuitského řádu vstoupil v roce 1991 a noviciát prožil na Svatém Hostýně a v Kolíně.

V letech 1993–1996 studoval filosofii v Krakově. Pak do roku 1997 působil v Olomouci, kde mimo jiné dohlížel na stavební úpravy budov nové komunity a Centra Aletti. V Dublinu a Londýně vystudoval v letech 1997–2002 teologii. Kněžské svěcení přijal z rukou otce arcibiskupa Jana Graubnera 6. dubna 2002 v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně. V následujících letech 2002–2004 absolvoval studium psychologie v Bostonu. Po návratu do České republiky se stal představeným jezuitské rezidence a studentským kaplanem v Brně a v současné době pokračuje v postgraduálním studiu psychologie. 3. února 2013 se stal novým představeným České provincie Tovaryšstva Ježíšova.

PhDr. Martin Svatoš, CSc.

PhDr. Martin Svatoš, CSc. – samostatný vědecký pracovník Ústavu pro klasická studia AV ČR, nyní Kabinetu pro klasická studia při Filozofickém ústavu AV ČR, oddělení Dokumentace a výzkum kulturního dědictví.

Pořádal řadu vědeckých konferencí a kolokvií, přednášel a přednáší na mezinárodních i českých vědeckých konferencích. V letech 1999–2005 koordinoval českou účast na mezinárodním multilaterálním projektu „L’Europe en réseau. Contributions a l’histoire de la culture écrite 1650–1918 – Vernetztes Europa. Beiträge zur Kulturgeschichte des Buchwesens 1650–1918.“ V současné době je členem redakčních rad sborníků Acta Comeniana a Pražský sborník historický.

Zabývá se dějinami klasické filologie a humanistického vzdělání v habsburské monarchii, z toho oboru publikoval studie a dvě monografie. Uveřejnil též řadu studií o recepci antické kultury v novodobé české i evropské kultuře, antologii českého humoru na antické téma i překlady novolatinské literatury, zvl. české provenience. Věnoval se rovněž výzkumu a publikování archívních materiálů týkajících se života a díla Franze Kafky.

V posledních letech je jeho badatelská i publikační aktivita zaměřena převážně na dějiny písemné kultury v českých zemích v raném novověku, především pak na výzkum a vydávání novolatinské literatury a na kulturněhistorický výzkum působení náboženských řádů v českých zemích v 17. a 18. století. V rámci výzkumu knižní kultury raného novověku byl v letech 1999–2005 koordinátorem za českou stranu mezinárodního multilaterálního projektu „Livre, culture et nationalités dans la monarchie des Habsbourgs (17e–19e siècles)“. V poslední době připravil k vydání řečnický spis Bohuslava Balbína: Qvaesita oratoria (v tisku) a podílel se na vydání dosud nevydaného třetího dílu historické práce Aloise Kroesse SJ: Geschichte der Böhmischen Provinz der Gesellschaft Jesu, III. Band, z nově nalezeného rukopisu, resp. strojopisu (spolu s P. Petrem Kolářem SJ). V současné době se podílí mj. na přípravě edice rukopisu Jana Petra Cerroniho: Scriptores Regni Bohemiae v rámci projektu „Johann Peter Cerroni a historia litteraria jeho doby I.

Zdroj:

PhDr. Pavel Zavadil, Ph.D.

Vystudoval filozofii a latinu na Filozofické fakultě UK. V doktorské práci (2011) sestavil kritickou edici latinské korespondence českých jezuitů z Ameriky a Tichomoří, dochované v archivech České republiky. Svou ediční činnost nedávno završil vydáním obsáhlého českého výboru z této korespondence (Čeští jezuité objevují Nový svět, Praha, Argo 2015).

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0, Mezinárodní License
Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | Karel Nováček (foto)
2017