www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Nabídka



Zpět

Příspěvky

P. Ing. František Hylmar

P. Jaroslav Hůlle

František Xaver Brixi (1732–1771): Messa de requiem in c molle

Zdeňka Buršíková

Zahájení sobotního programu

Mgr. Jiří A. Čepelák

Bohuslav Balbín – poutavý vypravěč nejen o přírodě Čech

O Bohuslavu Balbínovi se již od školních lavic dozvídáme, ne-li pouze jako o horlivém obhájci českého jazyka, tedy také jako o zbožném jezuitovi, barokním historikovi a zapáleném vlastenci. Nedávno vydaný český překlad první knihy Rozmanitostí z historie Království českého jej představuje i jako přírodopisce a přináší s sebou několik otázek, na které se v příspěvku budu snažit nalézt odpověď: Jaký je vztah mezi Balbínem přírodopiscem, historikem a vlastencem? A jakou úlohu má tato kniha v Balbínově jinak spíše dějepiseckém díle a ztvárnění českých dějin jako takovém? Je vůbec důležitá? A pokud ano, tak čím a proč?

PhDr. Jiří Havlík, Ph.D.

Misie Slovem – Katolická Bible v knižní politice 17.–18. Století

Každoročně na Barokních jezuitských Klatovech zaznívá také Boží slovo. Jak tomu s ním bylo ale v 17.–18. století? Snahou mnoha generací bylo najít ideální český překlad Písma. Katolická církev v raném novověku sloužila liturgii v latině, počítala však s předčítáním pasáží z Písma v národních jazycích. Po dlouhý čas pro ten účel sloužila katolickým kněžím zvláště tzv. Melantrichova bible. Od začátku rekatolizačního postupu se však kněží ocitli v poněkud zvláštní situaci. Žádný z mnoha existujících českých biblických překladů nebyl úředně povolený.

Mezeru po českém katolickém textu Nového zákona částečně zaplnila nejprve Postila Šebestiána Vojtěcha Scipiona-Berličky, vydaná v roce 1618, která obsahovala nedělní čtení v českém znění. Novou antologii nedělních a svátečních čtení nechal připravit na začátku 20. let 17. století pražský arcibiskup Jan Lohelius. Podobné soubory vycházely po celou první polovinu 17. století, poptávku po Božím slově však uspokojit nemohly.

Třicetiletá válka a ekonomická situace pražského arcibiskupství postavila před českou církevní vrchnost jiné úkoly, kterým byla dobově přikládána vyšší důležitost. V roce 1669 se pražský arcibiskup Ferdinand Matouš Sobek z Bilenberka obrátil na jezuitského provinciála, aby ho požádal o dva kněze, kteří měli revidovat a případně nově přeložit text Písma. Pro tento úkol získal jezuity Jiřího Konstance a Matěje Václava Štajera. Vydání podpořila nadace zvaná Dědictvím sv. Václava. V roce 1677 byl Nový zákon bible Svatováclavské na světě. Starý zákon pak vznikal od začátku 90. let 17. století a vyšel ve dvou svazcích v roce 1715, dávno po smrti všech iniciátorů i samotných překladatelů Nového zákona. Jednalo se však o velmi drahý tisk. Do skutečné konkurence s nekatolickými překlady, které se nacházely v českých domácnostech a které stále používali i kněží, začal vstupovat jen díky podpoře pražského arcibiskupství, ale i samotných misionářů.

I v českém domácím prostředí, sevřeném zákony, které umožňovaly jediné, a to katolické, vyznání, byly používány různé texty biblického překladu. Vedle Melantrichovy bible, která dále přežívala, tu byla nová Bible svatováclavská. Dále vycházely soubory nedělních čtení a postily, které je obsahovaly, ať už to byla nová vydání kazatelského díla Šebestiana Vojtěcha Scipiona-Berličky, mladší Štajerova postila, či překlad postily tyrolského jezuity Georga Scherera, kterou o česká nedělní čtení doplnil jezuita Jan Barner.

V referátu se stručně zaměřím právě na to, jak podpora nového českého znění Písma (či nových českých znění?), schváleného církevní vrchností, v Čechách vypadala. Představím i to, jak mohlo v době barokní znít čtení na pátou neděli velikonoční, která po konferenci následuje.

PhDr. Markéta Holubová, Ph.D.

Sakrální prostor, víra a magické prostředky

Státem uzákoněný monopol katolické konfese v pobělohorském období v českých zemích nezasáhl podstatu „tradiční“ kultury, ale usměrnil některé její vnější projevy, patrné zvlášť ve formách laické zbožnosti přesahujících v magii. Magické konání v tradiční společnosti, jeho pravidla a postupy, gesta a symboly podléhalo závazným principům a prostupovalo nejrůznějšími situacemi každodenního života laických věřících. Přitom nestálo proti církevní praxi, ale koexistovalo nezávisle na ní, často v symbióze. Církev do jisté míry tolerovala užívání svěcenin a žehnaných předmětů v lidových praktikách ochranné a léčebné magie. Z prostorového hlediska byla vhodná všechna místa, která představovala skutečné nebo pomyslné rozhraní mezi vlastním a cizím, mezi světem lidí a světem nadpřirozených sil, mezi životem a smrtí, jako byly např. křižovatky, hranice pozemků, práh dveří, rozcestí, plot, hřbitov apod. Z tohoto úhlu pohledu se uplatňovaly při magických rituálech také ty předměty, které pocházely ze sakrálního prostoru (kostel, poutní místo), ať už byly řádně posvěcené (devocionálie, svěceniny) nebo zcizené.

Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr.

Balbínova Miscellanea z pohledu přírodovědce

Ve vzdělané veřejnosti je málo známo, že Bohuslav Balbín je také autorem prvního přírodopisu Čech vůbec, jeho první díl Rozmanitostí z dějin království Českého, který právě vyšel v českém překladu, zahrnuje horopis i vodopis Čech, jejich prameny a lázně, zásoby kovů, minerálů, užitkových nerostů i drahokamů,  floru divoce rostoucích i užitkových rostlin a zvířenu se zaměřením na ptáky, savce a ryby regionu. Zejména jako znalce fauny obratlovců lze mít Balbína za prvního českého zoologa v užším slova smyslu, jehož dílo bylo překonáno až Fričem v 70. letech 19.století

 

PhDr. Petra Oulíková, Ph.D.

Matematické muzeum v Klementinu jako kabinet kuriozit i učená encyklopedie

V pražském Klementinu se pěstovala na vysoké úrovni matematicko-astronomická studia. V roce 1722 zde bylo otevřeno první veřejné muzeum v českých zemích pod názvem Museum mathematicum Collegii Clementini. O jeho založení se zasloužil Kašpar Pflieger. Muzeum obsahovalo vědecké přístroje, užívané mimo jiné i při výuce geometrie, fyziky, mechaniky i astronomie, ale také zajímavé přírodniny a nejrůznější umělecké předměty a mechanické modely. V Klementinu se dochovaly dva prostory, tzv. Starý a Nový matematický sál, které jsou opatřeny uměleckou výzdobou. Ta se tematicky vztahuje k využití těchto místností, tedy k poznání světa.

PhDr. Martin Svatoš, CSc.

Vlasti Bohuslava Balbína a krajanů jeho doby

Příspěvek pojednává o víceznačnosti pojmu vlast (patria, Vaterland, Heim), resp. o jeho různých rovinách (náboženské, geografické, státoprávní, politické, ideologické) v Čechách tzv. barokní doby, tj. v 2. polovině 17. a v 1. polovině 18. století. Autor je si vědom, že pojetí vlasti záviselo na kontextu a situaci, v jaké byl tento pojem používán, a na politických cílech, společenském postavení, kulturní a vzdělanostní výbavě jeho uživatelů. Zvl. v politickém kontextu bylo vlastenecké cítění manifestováno v různých situacích a a vlastenecká rétorika používána jako argument k legitimizaci různého, mnohdy i protichůdného jednání. Jádro příspěvku však tvoří snaha postihnout sémantickou bohatost pojmu vlasti u Bohuslava Balbína, pro nějž měla vlast několik dimenzí a řadu atributů, které ji určovaly.

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0, Mezinárodní License
Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | Karel Nováček (foto)
2017