www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Aktuálně

Nabídka



Zpět

Nové objevy: Dientzenhoferové v Klatovech

Miroslav Herold

18. 04. 2016

Už přes dvě století se v literatuře objevuje tvrzení, že by závěrečná část jezuitského kostela v Klatovech (křížení lodí, kněžiště a přilehlé prostory sakristie a depozitářů) měla být dílem Kryštofa Dientzenhofera (1655–1722), jednoho z nejslavnějších architektů barokních Čech. Znalkyně života a tvorby tohoto výjimečného muže, Dr. Milada Vilímková v roce 1983 upozornila, že v tzv. Dientzenhoferově skicáři se skutečně nachází plán přízemí uvedeného chrámu, shodující se téměř přesně s provedením, jak je známe dnes. Jiný dobový doklad, který by uváděl proslulého architekta do souvislosti s městem Klatovy, znám nebyl.

IMG_9629.jpg

Obrat přinesl podrobný průzkum deníku ministrů, jakýchsi kněží-majordomů klatovské jezuitské koleje, kteří zapisovali denní chod řádového domu a všeho důležitějšího, co s ním souviselo. Z řady diárií se vzácně dochoval jediný svazek pokrývající prvních deset let 18. století. Je štěstím, že právě v této době jezuité začali svůj kostel v Klatovech dostavovat. Takový počin nemohl zůstat stranou zájmu Patera ministra – a skutečně nezůstal!

Deník odhaluje následující zjištění: V lednu 1708 do Klatov „z jistých příčin“ povolal rektor koleje Jan Koc (z Dobrše) „plzeňského stavitele pana Augustona“, tedy Jakuba Augustona mladšího (asi 1668–1735). Spolu prošli kostel, vystoupali na věže v průčelí, prohlédli si budovu koleje a během následujících dnů vyjeli na kolejní statky do Svrčovce, Dolan a Střely.

Zřejmě rektor u jinak kvalitního architekta Augustona nenašel, co hledal, protože při své květnové cestě do Prahy, kam odjel druhého dne toho měsíce, oslovil dalšího stavitele. Ke čtvrtku 24. května 1708 se v deníku píše: „Ctih. P. rektor se vrátil z Prahy přes Střelu s malostranským architektem, panem Kryštofem.“ Tím nemohl být nikdo jiný než pražský malostranský měšťan Kryštof Dientzenhofer, který měl ve svém pracovním curriculu již tehdy řadu úspěšných staveb a kterého klatovskému rektorovi nepochybně doporučovali malostranští spolubratři, pro něž Dientzenhofer právě budoval přední část kostela sv. Mikuláše (na Malostranském náměstí).

Rektor s architektem 25. května shlédli stavbu klatovského kostela a vyměřili zbývající prostor, kde se mělo dále budovat. Z kostela stála jen část do náměstí, tzn. dvouvěžové průčelí a kostelní loď s hudebním kůrem, šesti bočními kaplemi a emporami. Stavět se mělo západním směrem za provizorním závěrem kostela, kde stál hlavní oltář. 26. května oba aktéři navštívili Dolany a Svrčovec, zbylý čas pak architekt využil k vytvoření plánu budoucí stavby. 29. května rektor ukázal architektovi blízký lom, nato pan stavitel poobědval v koleji s baronem Kocem z nedaleké Bystřice a s panem Hrobčickým. Následujícího dne spolu s rektorem architekt odjel na kolejní panství do Střelských Hoštic, odkud se nejspíš vrátil do Prahy.

Ve Svrčovci se v červenci a srpnu téhož roku stavěl nový hospodářský dvůr a je možné, že se k této stavbě Kryštof Dientzenhofer předtím vyjádřil. Dostavba kolejního kostela v Klatovech je v deníku mapována až v roce 1709. V dubnu se začalo s čištěním místa pro novostavbu, 22. května počal výkop základů, pro které nejmenovaný „zednický stavitel“, který Klatovy projížděl při kontrole různých staveb, ve dvou dnech vyměřil prostor. Zedníci začali klást základy 27. května, což jim ztěžovala podzemní voda. 12. června byla zeď zbudovaná na základech přizpůsobena úrovni stávajícího kostela, v červenci jezuité začali užívat provizorní sakristii na místo původní, nejspíš odstraněné kvůli novostavbě. Stejně tak byla odstraněna krytá chodba propojující kostel s kolejí přes ulici. Srpen si vyžádal přípravnou konstrukci k vyššímu lešení kolem plánované stavby.

Do této situace vstoupil opět pan stavitel, který přijel do Klatov z Prahy se svým synem dne 6. září 1709 a oba byli ubytováni v jezuitské koleji. Po celý následující den prováděl měření, jakých rozměrů by měla dosáhnout závěrečná část kostela nad položenými základy. 10. září „zednický stavitel“ odcestoval s rektorem Kocem na kolejní statek do Hoštic, kde se od května pracovalo na kostele. V Klatovech stavba toho roku ustala 5. října.

Práce se znovu rozeběhly 30. dubna 1710. Je při nich zmiňován polír a dva jeho zedničtí pomocníci, kteří přicestovali z Prahy. Pan stavitel si přišel prohlédnout kostelní stavbu 20. května, následujícího dne s P. rektorem navštívil hraběte Krakovského z Kolovrat v Týnci, 22. května spolu zajeli do Svrčovce, kde počala výstavba sýpky a připravovala se oprava vodního mlýna v nedalekých Dolanech, 24. května se odebrali do Hoštic. To je poslední deníkový zápis, který se ke staviteli vztahuje.

1857.jpg

Širší souvislosti nasvědčují, že Kryštof Dientzenhofer nejen vytvořil plán dostavby klatovského jezuitského kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce z Loyoly, ale že na tuto stavbu také osobně dohlížel a ukázal ji svému synovi, nejpravděpodobněji Kiliánu Ignáci (1689–1751), kterého léta vedl k poznání stavitelského umění. Jak známo, Kilián Ignác šel v otcových stopách a proslavil se jako geniální architekt. V jeho životopise dosud nebylo jasné, kdy podstoupil učednickou cestu do ciziny. Díky klatovskému diáři zjišťujeme, že se tak mohlo stát nejdříve na sklonku roku 1709, protože v září byl ještě v Čechách. Nadto lze k dílu jeho otce připojit ještě další stavební podniky klatovských jezuitů, hospodářské stavby ve Svrčovci a nejspíš i úpravu kostela sv. Martina ve Střelských Hošticích, který se však nedochoval.

Jezuitský kostel v Klatovech byl stavebně dokončen v roce 1717, tedy v době, kdy byl Kryštof Dientzenhofer stále velice zaměstnaným architektem a kdy mu v práci pomáhal syn Kilián Ignác, obohacený pobytem v cizině. Že na Klatovy dientzenhoferovský genius nezapomněl ani v následující době, dokládají tři elegantní portály v průčelí jezuitského kostela (1736). Nikde se nejmenuje jejich ideový tvůrce, ale ušlechtilé barokní tvarosloví mluví jasně: po otci Kryštofovi Klatovům zanechal uměleckou památku i syn Kilián Ignác.

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
© Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | © Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | © Karel Nováček (foto) | 2016