www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Aktuálně

Nabídka



Zpět

Hudební dramaturgie třetího ročníku Barokních jezuitských Klatov

Michnovy latinské figurální skladby na klatovském jezuitském kůru

01. 02. 2009

Jindřichohradecký rodák a významný český raně barokní skladatel a básník Václav Adam Michna z Otradovic (ca. 1600 – 1676) patřil bezesporu k prominentním odchovancům jezuitského řádu. Jeho kontakty s hradeckýmipatreslze datovat již od dob Michnova pobytu na jindřichohradeckém řádovém gymnáziu (doložen v letech 1611 – 1617) a jeho styky s místní řádovou kolejí neustaly ani v dobách třicetileté války, kdy Michna ještě jako chudý jindřichohradecký varhaník opatřoval hudebním doprovodem jezuitská představení.

Přestože mu jako laikovi nemohl řád nabídnout patřičnou hudebnickou funkci ve svých řadách, byli si jeho členové významu tohoto gymnaziálního absolventa velmi dobře vědomi. Václav Adam tak mohl prakticky jako jediný český laický hudebník této doby opakovaně využívat služeb řádové akademické tiskárny v pražském Klementinu, kde mu byly v letech 1647 – 1661 vydávány všechny jeho tištěné sbírky českých písní i latinské figurální hudby.

Přímé doklady o provozování Michnových figurálních skladeb klatovskými jezuity sice chybějí, avšak vzhledem k bohatým stykům zdejší koleje s ostatními řádovými domy české provincie nemůže být pochyb, že Michnovy mše, žalmy, ale také české duchovní písně byly klatovským seminaristům velmi dobře známy a v období intenzivního budování klatovské koleje a řádového kostela počátkem druhé poloviny 17. století tvořily jistě významnou složku hudebního repertoáru.

vít2

Není divu, že volba hudebního doprovodu III. ročníku Barokních jezuitských Klatov, tématicky zaměřeného na klatovské jezuitské gymnázium, padla právě na latinské figurální skladby Václava Adama Michny, který byl s jezuitským gymnaziálním i akademickým prostředím v tak dlouhodobém a intenzivním styku. MichnovuMissu pro defunctis(Requiem), která vyšla jako součást rozsáhlé tištěné sbírky mší a litaniíSacra et litaniev Klementinu v roce 1654 a zazní v rámci zádušní pobožnosti sloužené za všechny členy a dobrodince klatovské koleje, jsme však vybrali ještě z jednoho důvodu. Shodou okolností od poloviny padesátých let 17. století jsou v Klatovech doloženy první pohřby laických donátorů zdejší koleje z řad okolní šlechty (zejména hraběcího rodu Koců z Dobrše, rytířů Klenovských z Klenového a Janovic a dalších) do prostor katakomb pod řádovým kostelem. Vzhledem k tomu, že podle dobových zvyklostí se figurální vícehlasá requiem mohla provádět pouze při zádušních pobožnostech konaných za osoby s význačným společenským postavením (samotní členové řádu tedy na vícehlasý doprovod zádušní mše neměli nárok a museli se „spokojit“ s chorálními zpěvy), můžeme oprávněně předpokládat, že klatovští seminaristé při některé z těchto významných funerálních slavností konaných ve zdejším řádovém kostele sáhli právě po této novince. Obsazení skladby plně odpovídá dobovým představám o hudebním doprovodu vznešených zádušních obřadů – zvuk celého ansámblu, složeného podle běžných zvyklostí ze smyčcových nástrojů a vokálního tělesa, výrazně obohacuje také pozounový sbor.

Také pro hudební doprovod nedělní liturgie vybral souborKolegia pro duchovní hudbumešní dílo Václava Adama Michny. Bude jím jeho nejrozsáhlejší mešní kompozice vůbec,Missa Sancti Wenceslai(Svatováclavská mše), komponovaná jindřichohradeckým varhaníkem pravděpodobně během šedesátých let 17. století, tedy již ve zralém věku. Inspirací k dedikaci této skladby právě českému národnímu patronu přitom mohli být Michnovi právě jezuité jako jedni z nejzapálenějších ctitelů staroboleslavského mučedníka, v úvahu ovšem připadá také souvislost vzniku mše s dokončením stavebních úprav olomouckého biskupského dómu sv. Václava. V každém případě se však jedná o Michnovu nejrozsáhlejší mešní kompozici co do rozsahu i obsazení. Ve své době nevšedního zvukového lesku dosahuje Michna rozšířením vokálního obsazení provozovacího aparátu z původních čtyř na šest sólových a sborových hlasů a samozřejmě také obsazením dvojice koncertantních klarin. Šestihlasý smyčcový soubor pak dodává sborovémututtipotřebnou šíři a monumentalitu. Není pochyb, že provedení Michnovy Svatováclavské mše bude důstojným hudebním zakončením III. ročníku Barokních jezuitských Klatov.

Vít Aschenbrenner

Velikost textu: K K K

Aktuálně

více...
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0, Mezinárodní License
Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | Karel Nováček (foto)
2019