www.katakomby.cz

Katakomby Klatovy

Jezuité a Klatovy

Nabídka



Komplex jezuitských budov v Klatovech

Oficiálním datem příchodu jezuitů do Klatov je 11. březen 1636. Tehdy do města přibyl pomocník provinciála jezuitského řádu P. Martin Stredonius a jeho dva společníci Jan Molitor a Jiří Aquitan.

Jejich příchodu předcházela úspěšná činnost kazatele a misionáře P. Adalberta Chanovského z Dlouhé Vsi, který ve zdejším kraji působil asi od roku 1621. Jeho misii podporovali zejména Přibík Jeníšek z Újezda, mocný pobělohorský královský podkomoří, a též nejvyšší královský sudí Jindřich Libštejnský z Kolowrat . Podníceni Adalbertem Chanovským sepsaly v roce 1635 přední šlechtické rody z okolí žádost, v níž požádaly jezuitského provinciála, aby řád v Klatovech založil svou rezidenci a vybudoval zde školy a kostel.

Tím se začal naplňovat obvyklý jezuitský scénář – nejprve misie, poté rezidence a posléze i kolej, kostel a školy.

jhsVznik jezuitské rezidence (1636) umožnil Martin Hoef Huerta, který jezuitům daroval dva tzv. korálkovské domy (ty sám předtím získal jako konfiskát) a hospodářské budovy a polnosti v nejbližším okolí Klatov. Rozvoji jezuitského komplexu napomohl i sám císař Ferdinand III, jenž ještě téhož roku napomenul klatovského purkmistra a městskou radu, aby jezuitům a jejich činnosti vycházeli vstříc.

O místě vhodném k vybudování koleje začali jezuité uvažovat a jednat (P. Chanovský) již v roce 1637. Jejich potřebám vyhovovala jihozápadní část města, kde se nacházelo spáleniště asi 12 neobnovených domů (po požáru z 12. května 1579). Významnou podporu Tovaryšstvu poskytoval Adam Jiří Bořita z Martinic (syn Jaroslava Bořity z Martinic) a jeho sestra Lucie Otilie provdaná hraběnka Kolowratová, která řádu v roce 1651 odkázala 50 000 zlatých. Významnými sponzory klatovských jezuitů byli i blatenský děkan P. Marek Saller či Václav Herolt z Komburku.

V roce 1642 byla založena jezuitská kolej, v té době zřejmě umístěná v korálkovských domech. Prvním rektorem koleje byl dosavadní superior místní jezuitské rezidence P. Andrea Stredonius. Počátkem 50. let 17. století již mohli jezuité začít s přípravou konkrétních plánů na stavbu nové koleje, kostela, školy. Postupně se jim totiž podařilo získat další domy, jež potřebovali ke svému stavebnímu rozvoji. V roce 1653 se rektorem koleje stal P. Theodor Moretus, který měl praktické zkušenosti s výstavbou jezuitského areálu v Březnici. Ten změnil dosavadní představy a plány a pravděpodobně i rozhodl o současné poloze jezuitského kostela, jenž je netradičně (z pohledu osy východ-západ) orientován, a o dispozici dalších budov.

Základní kámen ke stavbě nové jezuitské koleje (čp. 59) byl položen 13. dubna 1655, „rektor P. Moretus začal stavět dle svého nákresu“ a ještě toho roku se stavbou významně pokročil. Jezuité dále dokoupili dům bratří z Dobrše za 1 400 zlatých, dům hrabat z Klenové za 500 zlatých, dům Alžběty Žeberské za 145 zlatých a dům Anny Nuczlové za 466 zlatých a 24. dubna 1656, na den sv. Jiří, započali se stavbou kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. Idea projektu jezuitského komplexu byla dána P. Moretem. Plány kostela zřejmě zhotovil Carlo Lurago, jehož pobyt v Klatovech je doložen k roku 1655. Stavbu kostela zpočátku pravděpodobně vedl Dominic Orsi.

Záznamy o průběhu dalších stavebních prací v jezuitském komplexu jsou skoupé, nicméně k roku 1660 se dochovala zpráva o dokončení budovy školy v ceně 10.000 zlatých a k roku 1666 zpráva o tom, že rektor koleje P.Václav Schwerther povolal z Prahy nového stavitele kostela – opět J. D.Orsiho. Ten měl nahradit dosavadního stavitele, který na vedení stavby nestačil. Dle smlouvy z 13. února 1666 měl Dominic Orsi dostavět již započatý kostel za 8.450 zlatých. Stavba kostela se však protahovala kvůli nedostatku finančních zdrojů a tak až v roce 1671 dorostla do úrovně střechy a byly osazeny věže. V dalších létech stavba pokročila do té podoby, že 31. července 1675, o svátku sv. Ignáce z Loyoly, mohl být kostel vysvěcen a konala se zde i první mše. Kostel však v té době byl zprovozněn jen provizorně, další práce pokračovaly až do roku 1679, kdy pražský pomocný biskup Jan Ignatius Dlouhoveský dne 20. 8. vysvětil hlavní oltář a dva oltáře poboční.

V kryptách pod kostelem – klatovských katakombách – se začalo pohřbívat ihned po dokončení lodi kostela. První významné pohřby jsou zaznamenány k roku 1677, není však vyloučenou, že se zde pohřbívalo již dříve.

V roce 1689 byl celý jezuitský komplex poškozen požárem města založeným Francouzi, vyhořela kolej, seminář i gymnázium, požár zachvátil i střechu kostela, věže, oltáře a zdi byly zle poškozeny kouřem, zničena byla okna. Jezuité svoji škodu odhadli na 20 000 zlatých. Byli však schopni, i díky pomoci dobrodinců, prakticky ihned začít s opravami. K jejich předním sponzorům tehdy patřili František hrabě Morzin, Maxmilián hrabě Kolovrat, hrabě Lamengen, ale i města Plzeň a Domažlice.

V létech 1692 – 1693 postavili jezuité v zahradě koleje seminář.

Práce zejména na kostele pokračovaly i počátkem 18. století. Postupně byly vybavovány interiéry, položena kamenná dlažba, doplněny oltáře, opraveny střechy a klenby, vybavena sakristie, omítnuta celá budova. Kupole kostela a oltář, provedené Janem Hieblem, jsou dodnes vrcholnou ukázkou barokního iluzionismu, obrazy na mnoha oltářích jsou z dílen I. Raaba, F. X. Palka, J. Heinsche, J. P. Molitora.

V roce 1723 byla dokončena budova nového gymnasia, pravděpodobně v létech 1729 - 1743 byla provedena úprava průčelí kostela, která je zřejmě právem připisována K. I. Dientzenhoferovi . V roce 1743 bylo chrámové průčelí vyzdobeno sochami čtyř řádových světců od stříbrského sochaře J. Hanny.

Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 připadl kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, gymnásium a další části komplexu městu Klatovy, v jezuitské koleji pak byla zřízena kasárna.

Zpracoval Václav Chroust podle:
— Dr. Milada Vilímková „Jezuitský kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce.“
— Ferdinand Vaněk a Dr. Karel Hostaš „Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém – díl VII, politický okres Klatovský“.

Velikost textu: K K K

Aktuálně

Barokní jezuitské Klatovy 2019

Barokní jezuitské Klatovy 2019


Katakomby přístupné zdarma

Barokní jezuitské Klatovy 2019


Barokní anonym

Barokní jezuitské Klatovy 2019


více...
Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ – Zachovejte licenci 4.0, Mezinárodní License
Stanislav Haviar (návrh & správa stránek) | Občanské sdružení Klatovské katakomby (obsah) | Karel Nováček (foto)
2019